Střet kultur: Západ versus Východ Evropy

Jestli něco ukázala tzv. uprchlická krize, pak je to skutečnost, že mezi zeměmi západní Evropy a východní Evropy existuje větší kulturní rozdíl, než jsme si donedávna mysleli.

Reakce obyvatel těchto dvou částí Evropy na uprchlickou krizi je diametrálně odlišná. Mnoho českých komentátorů se utěšuje, že vlastně Západoevropané jsou zmanipulovaní a brzy prohlédnou. Jenže to není nic jiného než sebeutěšování, které není podložené ničím jen spekulací na základě vlastních předsudků.

Najít odpověď na otázku, proč je ten kulturní rozdíl tak velký, není vůbec jednoduché. A necítím se být povolán k tomu, abych na ni dokázal zcela odpovědět.

Otázka, kterou si kladu, je ale následující: Jsou lidé v západní Evropě solidárnější proto, že jsou bohatší, nebo jsou bohatší proto, že jsou solidárnější?

Smysl totiž dává obojí.

Když jsou lidé bohatší (a nemyslím tím každého jednoho jednotlivce, nýbrž velkou skupinu lidí), nejsou v takovém stresu, že se jim sníží příjmy, protože i po snížení příjmů mají dost vysokou životní úroveň. O větší koláč se snadněji dělí.

Když jsou lidé solidárnější, dokáží si navzájem pomoci, podpořit se, vydobýt si vyšší mzdy a větší sociální jistoty. Nutí tím zaměstnavatele postarat se o větší produktivitu práce jinak než delším bičem, třeba zaváděním nových technologií a lepší organizace práce. Ekonomika je produktivnější a lidem se vede lépe.

Vlastně tyto dvě možnosti se navzájem nevylučují. Naopak jsou ve vzájemném pozitivním vztahu.

V zemích, jako je Česko, Slovensko či Maďarsko, se naopak společnost atomizovala, rozpadla na vzájemně soupeřící jednotlivce či malé skupinky bez vzájemné solidarity a schopné mít prožít pocit sounáležitosti, který je člověku jako živočišnému druhu vlastní, jen prostřednictvím úspěchů sportovních hvězd či právě společně sdílenou nenávistí vůči vnějšímu či vnitřnímu nepříteli.

Tak se to alespoň jeví v posledních měsících. Nezbývá než doufat, že jde jen o jakousi odchylku od normálu a že naše země má nějakou šanci na pokrok.